Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odsun příslušníků finanční stráže české národnosti ze Slovenska po 15. březnu 1939

24. 4. 2015

Rozbitím Československa se radikálně změnilo postavení Čechů na Slovensku. Jednak zde byli najednou cizinci, ale především slovenská vláda na svém zasedání 18. března 1939 přijala rozhodnutí, že dohoda s pražskou vládou z prosince 1938 je v nynějších poměrech již neplatná. Slovenská vláda se rozhodla odsunout všechny české zaměstnance ze Slovenska. I když se tento radikální návrh nerealizoval v plné šíři, ze Slovenska musel odejít značný počet českých státních a veřejných zaměstnanců.

Ministerstvo financí v Praze, po dohodě s příslušnými slovenskými úřady, svým vynesením z 29. března 1939 zmocnilo inspektora I. třídy finanční stráže Karla Chocholouše z bratislavského Generálního finančního ředitelství, aby zajišťoval vystěhování zaměstnanců finanční správy ze Slovenska. Karel Chocholouš se měl starat o pokud možno hladké vystěhování především těch, kteří:

a/ byli dáni k dispozici podle vládního nařízení č. 382 z 23. prosince 1938,

b/ byli propuštěni ze služeb Slovenského státu,

c/ evakuovali na Slovensko z Podkarpatské Rusi (Karpatské Ukrajiny).

Evakuační komisař inspektor finanční stráže Karel Chocholouš měl kancelář v Bratislavě v Krížkově ulici v budově Zemského četnického velitelství. Příslušníci finanční stráže, kteří byli dáni k dispozici k 31. březnu 1939 podle uvedeného vládního nařízení, obdrželi dekrety s místem určení a poukazy na stěhování v rámci státní stěhovací akce. K jejich převzetí a zařazení do služby daly úřady Říše protektorátním úřadům v té době již souhlas. Ti příslušníci finanční stráže, kteří byli nuceni odejít ze Slovenska pro nedostatek právního podkladu, tj. protože o nich nebylo dohody jako o zaměstnancích, kteří byli dáni ze Slovenska k dispozici, neobdrželi určení nového služebního místa na území protektorátu, neboť úřady Říše ještě nerozhodly o jejich převzetí do protektorátních služeb. Příslušníci finanční stráže si pak mohli sami, podle svých rodinných a jiných poměrů, zvolit místo bydliště v Protektorátu Čechy a Morava. Každý příslušník finanční stráže po příjezdu do protektorátu byl povinen se osobně nebo písemně přihlásit u zemského finančního ředitelství v Praze či Brně, podle místa svého nového bydliště. Zemské finanční úřady mohly zaměstnancům finanční stráže přišlým ze Slovenska či Podkarpatské Rusi do vyřešení jejich dalšího služebního poměru vyplácet 80 až 90% platu (záleželo na výši příjmů). Na konci června 1939 byli již v Čechách všichni příslušníci finanční stráže přišlí ze Slovenska či Podkarpatské Rusi zařazeni do služby, na Moravě pak byli poslední z nich přebíráni do služby počátkem července 1939.  

 O celém problému odsunu Čechů probíhala další jednání a 17. května 1939 došlo k uzavření slovensko-české dohody, podle které byli nenahraditelní státní a veřejní zaměstnanci české národnosti považováni na Slovensku za „vypůjčené“. To znamenalo, že slovenská vláda mohla tyto zaměstnance propouštět do 30. června 1939 a pak každý rok k 30. červnu. Protektorátní vláda se zavázala propuštěné zaměstnance přijmout a zaměstnat. K 30. červnu 1940 bylo ze Slovenského státu propuštěno celkem 89 zaměstnanců finanční stráže, 79 zřízenců a 10 úředníků. Tito zaměstnanci byli rozděleni do obvodů finanční správy v Čechách (48 zaměstnanců) a na Moravě (41 zaměstnanců). Všichni byli začleněni do výkonné služby. 

Finančníci české národnosti si často stěžovali, že nasazovali svůj život a hájili hranice Slovenska při bojích s Maďary, ale následně byli pro svoji národnost ze služby u slovenské finanční stráže vyhazováni. Podle sdělení slovenského ministerstva financí sloužilo po 15. březnu 1939 na Slovensku přibližně ještě 1 700 příslušníků finanční stráže české národnosti. Je ovšem otázkou, nakolik je toto číslo přesné, pravděpodobně je nadsazené. Bohužel, různé prameny udávají počty příslušníků finanční stráže české národnosti na Slovensku rozdílně Jejich počet se ovšem během roku 1939 zásadně snížil. Ze Slovenska nakonec odešlo zhruba 90% finančních strážců české národnosti.

V září 1939 byl na Slovensku vydán ústavní zákon č. 255/39 Sl. z. o státním občanství. Státními občany Slovenské republiky se, mimo jiné, měli stát všichni státní zaměstnanci v trvalé službě. Aby se čeští státní a veřejní zaměstnanci nestali slovenskými státními občany ex lege (podle zákona), bylo před zveřejněním ústavního zákona o státním občanství vydáno vládní nařízení č. 254/1939 Sl. z., kterým se trvalý služební poměr všech osob české národnosti měnil na dočasný. Tímto opatřením bylo převážné většině Čechů znemožněno získat slovenské státní občanství.

Dne 6. prosince 1940, byla podepsána nová dohoda o odsunu českých zaměstnanců ze Slovenska. Byla podepsaná již na slovensko-německé úrovni a fakticky akceptovala podmínky dohody předešlé. Odsun českých zaměstnanců se však po formální stránce zkomplikoval, neboť již byli pokládáni za státní příslušníky Německé říše. Po roce 1940 se tak odsun příslušníků finanční stráže české národnosti ze Slovenska prakticky zastavil. Pokračoval ale odsun jiných úředníků české národnosti, např. učitelů. Odsun, vzhledem k dohodě s Němci, nabral ale jiný charakter (zatýkání a vyhošťování za často spornou protistátní činnost apod.).

V červnu 1941 vyšla novela ústavního zákona o státním občanství, která přinášela již větší možnosti získání státního občanství osobám české národnosti. Zákon odrážel nástup umírněnějšího kursu řešení české otázky na Slovensku. Zákon poskytoval českému obyvatelstvu možnost změnit národnost, hlavním kritériem slovenské národnosti se podle zákona stala mateřská řeč. Prověřovala se nejen znalost řeči, ale i vztah žadatele o občanství ke slovenskému jazyku, zda žadatel vychovává děti ve slovenském duchu, zda je manželka Slovenska apod. Tento zákon, který získal přívlastek „asimilační“, umožnil v mnoha případech zachovat rodinu, zaměstnání a majetek.

Zdroj:

Beneš, J.: Finanční stráž Slovenské republiky 1939-1945, Fortprint, Dvůr Králové nad Labem, 2013.

Starší související článek zde

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář