Snad každý z Vás, čtenářů těchto stránek, zná jméno Jiřího Grygara, našeho významného astronoma a astrofyzika. Dr. Grygar je také velkým popularizátorem vědy. Za svou profesní činnost získal již celou řadu ocenění.

     Tatínek Jiřího Grygara, Josef Grygar, se narodil v roce 1900 v Kateřinkách u Opavy. Vystudoval české gymnázium v Opavě.  Byl z velmi chudé rodiny (otec byl listonoš, v rodině měli 13 dětí). Josef Grygar se musel už na středoškolských studiích živit tím, že hrál houslové hudební doprovody k němým filmům té doby. Hned po skončení první světové války narukoval na vojnu (1919-1921). Po skončení vojny absolvoval tříletou obchodní akademii v Opavě a to mu otevřelo cestu ke kurzu pro celní úředníky. Do služeb celní správy vstoupil v lednu 1924. Působil v Opavě a okolí, kde se v roce 1926 seznámil se svou budoucí ženou Hedvikou, která byla učitelkou češtiny a tělocviku. V roce 1932 pak byla svatba.

      Počátkem 30. let minulého století již Josef Grygar sloužil u celního úřadu v Hrušovanech nad Jevišovkou na jižní Moravě. V roce 1934 byl celní adjunkt Josef Grygar přeložen na slezskou hranici do německého Heinersdorfu, kde byl vedoucím československého celního úřadu (česky se obec jmenovala Pruský Jindřichov a dnes se obec nachází díky poválečnému posunu hranic v Polsku a jmenuje se Dziewietlice). V Heinersdorfu bylo pohraniční nádraží a československá celnice sídlila v prostorách, kde se již dříve nacházel celní úřad Rakousko-Uherský. Vlaky z Německa jezdily přes státní hranici do Bernartic u Javorníka a němečtí a českoslovenští celníci proclívali zboží ve vagónech společně. Toto uspořádání bylo podle hranice střídavě na německé a československé straně.

     Na nádraží ve Heinersdorfu, ve služebním bytě celní správy, se 17. března 1936 narodil budoucí vynikající astronom a astrofyzik Jiří Grygar jako prvorozené dítě svých rodičů. Rodiče nechtěli, aby jejich syn měl německý křestní list a tak ho 4. dubna 1936 převezli ke křtu do kostela v Bernarticích, které byly vzdáleny od nádraží cca 2 kilometry.

     V r. 1937 se však už vinou Hitlera začaly celnické vztahy silně kazit a na Josefa Grygara v československé celnické uniformě dokonce Němci stříleli. Z tohoto důvodu došlo k uzavření československého celního úřadu na německém území a Josef Grygar byl v květnu 1937 přeložen na celní úřad do Ostravy. Toto přeložení nebylo úplně bezdůvodné. Javornickem se na podzim 1938 převalila vlna německého nacionalistického šílenství, jehož obětí se stalo několik příslušníků československých uniformovaných sborů. Vždyť již názvy obcí v okolí jako Vidnava, Velká Kraš či Uhelná hovoří samy za sebe.

     V Ostravě pomáhal Josef Grygar převážet československé vojáky a také Židy vlaky přes Bohumín do Polska. Po obsazení Čech a Moravy německým vojskem a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava pokračoval s pomocí uprchlíkům až do doby napadení Polska v září 1939. Koncem roku 1939 byl Josef Grygar přeložen na celní úřad do Brna, kde s výjimkou totálního nasazení prožil celou válku. V roce 1944 sloužil na celní dozorčí služebně Brno sever - „Zollaufsichtstelle Brünn-Nord“ s německou hodností „Zollsekretär“. 

     Jako zajímavost na konec vyprávění můžeme uvést, že tím, že se Dr. Jiří Grygar narodil v Německu, měl po rozdělení Československa v roce 1993 kuriózní problém se státním občanstvím. Úřady mu nechtěly české občanství přiznat. Nepomohl ani rodný list, který potvrzoval, že Jiří Grygar se narodil jako československý státní občan, neboť prý nemohl dokázat, že není občanem Slovenské republiky! Trvalo to téměř tři čtvrtě roku, než po mnoha odvoláních a dokladování, české občanství získal. Podobné problémy měly i další děti českých celníků, například když se narodily na Podkarpatské Rusi nebo na Slovensku.

    Dočetli jste stručný životopis jednoho z prvorepublikových celníků, který odráží část historie československého celnictví. Historie, které jsme stále velmi mnoho dlužni. I proto jsou výše uvedené řádky vzácné a zajímavé.

    Za poskytnutí materiálů velmi děkujeme Dr. Jiřímu Grygarovi. Osobní stránky Jiřího Grygara jsou zde.