Dozorce Nováka zastřelil nešťastnou náhodou jeho kolega pomocný dozorce finanční stráže Miloslav Salaba. Miloslav Salaba a Václav Novák byli spolu na hlídce na kraji lesa a pozorovali státní hranici. Asi 100 metrů od nich byl na hlídce ještě dozorce finanční stráže Ladislav Dušek. Krátce před 23.30 hod. 29. července uslyšeli Novák a Salaba nějaký hluk od hranic, zvuk motoru a kroky. Dozorce Novák vstal a šel pěšinou podél lesa k Cetvinám přesvědčit se, co se děje. Pomocný dozorce Salaba zůstal na místě. Po nějaké době uslyšel Salaba před sebou kroky a pak i obrys postavy, která se k němu blížila. Podle své výpovědi dvakrát zakřičel „halt“ a jelikož nedostal žádnou odpověď, ihned vypálil na postavu dvě rány z pušky. Teprve potom se ozvalo „to jsem já, Novák“. (nedaleko, pár desítek metrů od hranice, se tou dobou zdržovali rakouští, němečtí, celníci. podle jejich výpovědi žádné dvojité zvolání „halt“ neslyšeli.) Novák se vracel zpět cestou, která je na fotografii vyznačena červenou přerušovanou čarou. Vzápětí po výstřelech se Novák zapotácel a upadl. Pomocný dozorce Salaba se snažil Nováka ihned ošetřit, přivolal dozorce Duška, který zůstal s Novákem a Salaba běžel do Cetvin věc ohlásit a přivést doktora.

     Dušek Nováka utěšoval, a zeptal se ho „kluci, co jste dělali?“. Novák mu odpověděl: „On to do mě pustil i s náustníkem (chránítkem ústí pušky). Já vím, že nebudu, pozdravuj všechny kolegy a musíte mi jít všichni na pohřeb; ty mi pak musíš zatlačit oči.“   Poslední Novákova slova byla: „Nebude Nováka, nebude, já stydnu“.   Doktor se dostavil k dozorci Novákovi ve 0,22 hod. 30. července 1938 a již mohl jen konstatovat smrt. 

Zdroj:

Beneš, J.: Stráž obrany státu 1936-1939, Fortprint, Dvůr Králové nad Labem, 2007.