Vyznamenávání příslušníků finanční stráže za službu v SOS v letech 1938-39
3. 7. 2009
V listopadu roku 1938 zamýšlelo ministerstvo vnitra ocenit obětavou službu příslušníků SOS, tedy financů, policistů, četníků, a armády v pohraničí republiky. Ministerstvo vnitra navrhovalo udělit všem padlým SOSákům a vojákům in memoriam „Československý válečný kříž 1918“. Válečný kříž měl být dále udělen těm, kteří vykonali vynikající činy a projevili osobní statečnost při obraně vlasti. S ministerstvem národní obrany byl tento návrh projednán v prosinci 1938. Vojáci se však vyjádřili až v únoru 1939, kdy souhlasilo s tím, aby u „Československého válečného kříže 1918“ byly změněny stanovy tak, aby mohl být udělen za zásluhy v pohraničí z let 1938 a 1939 příslušníkům SOS a armády. Současně ministerstvo národní obrany vyzvalo ministerstvo vnitra, aby příslušníci SOS obdrželi pochvalné dekrety za svoji činnost v roce 1938. Dekret měl být umělecky zpracován a jednotný. Měl sloužit i jako doklad pro posouzení dotčené osoby při různých záležitostech (např. zaměstnání, podpora apod.).
Bohužel, vývoj politické situace běžel velmi rychle a tak poslední záznam, týkající se možnosti vyznamenat vojáky, příslušníky finanční stráže, četnictva, policie a další za jejich namáhavou a obětavou činnost v roce 1938 je datován 8. dubna 1939, tedy již po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, a končí slovy „záležitost se stala bezpředmětnou“. Dalšího komentáře myslím netřeba.
O udělení pochvalných uznání jednotlivým příslušníkům SOS, kteří se obzvláště vyznamenali svým chováním před nepřítelem ministerstvo vnitra opravdu vážně uvažovalo. V únoru 1939 se sestavovaly seznamy SOSáků, kteří si pochvalné uznání za svoji činnost zasloužili, ale z výše uvedeného důvodu se žádný z nich nikdy oficiálního pochvalného uznání nedočkal.
K celé problematice ještě poznamenejme, že ministerstvo vnitra rozeslalo dne 11. prosince 1938 na všechny velitele praporů SOS přípis, aby nahlásili přesné adresy raněných příslušníků SOS, nebo adresy nejbližších pozůstalých u zabitých SOSáků. Mimo jiné měli velitelé praporů nahlásit i počet nezletilých dětí. Ministerstvo vnitra hodlalo vyplatit postiženým a potřebným rodinám zraněných či zabitých SOSáků peněžitou podporu. Počátkem roku 1939 se připravovala k vydání i velká výpravná obrazová kniha o Stráži obrany státu. Ve stavovském časopise finanční stráže „Naše pohraničí“ se objevila i výzva, aby příslušníci finanční stráže posílali zajímavé fotografie z doby své služby u Stráže obrany státu. Vysloveně bylo uvedeno, že se hledají fotografie vypálených a zničených celnic a mrtvých finančníků, aby se v budoucnu na tyto oběti nezapomnělo. Kniha, která by dnes byla velice zajímavá a přínosná, však nikdy nespatřila světlo světa.
O vyznamenání příslušníků SOS a vojáků za jejich činnost v roce 1938 v pohraničí se uvažovalo i po skončení druhé světové války a osvobození naší vlasti. V červnu roku 1946 vyzval náčelník hlavního štábu armádní generál Bohumil Boček ministerstvo financí, aby podalo návrh na ocenění zásluh příslušníků finanční stráže zařazených v SOS za činy v roce 1938. Podobně bylo osloveno i ministerstvo vnitra. Zemské finanční ředitelství v Praze pak v červenci 1946 upozornilo představené vrchních inspektorátů finanční stráže, dle jakých kritérií mají své podřízené na vyznamenání za činnost v roce 1938 navrhovat:
- za zvláštní bojové činy v roce 1938 navrhnout na Československý válečný kříž 1939, ale jen pro padlé příslušníky SOS,
- za zvláštní bojové činy v roce 1938 navrhnout udělení Medaile za chrabrost,
- za činy mimo boj navrhnout udělení medaile za zásluhy I.. nebo II. stupně,
- za jiné činy navrhnout čestné uznání I. až IV. stupně.
K ocenění bylo jen v Čechách navrženo 1 072 finančníků.
Někteří SOSáci, kteří padli v letech 1938/1939 na hranici naší vlasti pak byli skutečně posmrtně oceněni Československým válečným křížem 1939. O vyznamenávání SOSáků za jejich činnost se uvažovalo ještě v roce 1948, ale strana, která se ujala moci, neměla zájem vyznamenávat příslušníky ozbrojených složek buržoazní republiky. Osudy příslušníků stráže obrany státu a jejich boj za naši vlast tak začal definitivně upadat v zapomnění.
Zdroj:
Beneš, J.: Finanční stráž československá 1918-1938, Dvůr Králové nad Labem 2005
Archiv autora
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
