Vývoj finanční stráže ve dvacátých letech - I. část
3. 7. 2009
Zhruba od roku 1921 lze hovořit o počátku stabilizace služby a organizace finanční stráže. Finanční stráž prošla v předchozím období reorganizací, došlo ke stabilizaci státní hranice, která byla i definitivně obsazena finanční stráží. V následující kapitole se tedy budeme věnovat období zhuba od roku 1921 do roku 1930. Do roku 1927 se finanční stráž oficiálně nazývala „pohraniční finanční stráž“.
Služba u finanční stráže nebyla počátkem 20.let příliš vděčná. Ze všech ozbrojených sborů předválečného Československa byla pohraniční finanční stráž nejvíce zanedbávána. Nováčci, většinou legionáři, kteří se vznikem republiky vstupovali do řad pohraniční finanční stráže se v pohraničních oblastech státu setkávali s nepřátelstvím ze strany Němců či Maďarů k čemuž se pojily i problémy s dorozumíváním. Většina z nováčků sice ovládala spisovnou němčinu, v různých koutech pohraničí se však mluvilo různými, více či méně srozumitelnými, dialekty. Velmi často byli finančníci ubytováni v nevyhovujících podmínkách, od úřadů, pošt či lékařské pomoci je dělila mnohakilometrová vzdálenost horským terénem. Nemocnost byla vzhledem k náročným podmínkám kupříkladu u finančníků o 300% vyšší než u četnictva.
Podle § 107 služebního předpisu z roku 1907 jeho měli finančníci sloužit na hranicích kolem 240 hodin měsíčně, z toho 140 hodin ve dne a 100 hodin v noci. Zřízenci finanční stráže měli mít alespoň dva dny v měsíci úplně volné, bez služby. V jeden den neměla délka služby přesáhnout 10 hodin. Výjimkou ale nebyly případy, kdy příslušníci pohraniční finanční stráže měsíčně odsloužili i dvojnásobek předepsaného počtu hodin. V počátcích Československa byl zanedbáván i výcvik finančních strážců a lpělo se na starých zkostnatělých rakouských předpisech.
V první půli dvacátých let ale nespokojenost v řadách finanční stráže opadala a začal se utužovat se řád a disciplína. Docházelo k doplňování početních stavů pohraniční finanční stráže tak, aby mohl být dodržován měsíční limit strážní služby, řešila se kupříkladu i bytová otázka finančníků, a to i státní výstavbou u jednotlivých oddělení. 
Velké nedostatky byly ve 20. letech rovněž ve výzbroji finančních strážníků. Většina finančníků měla staré jednoranné pušky. Na rozdíl od sousedních států, které si svých pohraničních jednotek hleděly a dodávaly jim tu nejlepší výstroj a výzbroj, v Československu tomu bylo naopak. Výstroj a vůbec neradostné postavení pohraniční finanční stráže bylo námětem mnoha interpelací v tehdejším parlamentu. Ministerstvo financí nakonec vybavilo v roce 1922 pohraniční finanční stráž puškami Mannlicher vz. 1895. Jednalo se o pušky z válečné výroby, kterým v Československé státní zbrojovce v Brně zkrátili hlavně, čímž se jejich délka přiblížila karabině. Šlo o pušky opotřebované a nespolehlivé a pohraniční finanční stráž je přijala s rozpaky. S puškou obdržel každý finančník i 100 nábojů. Úředníci měli jako služební zbraň předepsán revolver či pistoli. Výzbroj pohraniční finanční stráže byla tedy i nadále předmětem odborných diskusí i vášnivých debat v parlamentu.
Po zavedení pušek vz. 24 (systém Mauser, ráže 7,92 mm) v armádě doporučovalo ministerstvo národní obrany vyzbrojit i pohraniční finanční stráž těmito zbraněmi. Výhody byly jasné – v případě zostření situace se předejde problémům se zásobováním municí a náhradními díly i zajišťováním oprav. Ministerstvo financí připouštělo, že pušky Mannlicher jsou zastaralé a méněcenné, ale na druhou stranu argumentovalo tím, že v případě služby pohraniční finanční stráže jde především o morální dojem a o sebeobranu na krátkou vzdálenost. Další argument ministerstva financí zněl, že doposud není vyřešeno postavení pohraniční finanční stráže v případě války a tak není nutné ani přezbrojení. Otázku výzbroje pohraniční finanční stráže se přes různá prohlášení, interpelace a nátlakové akce podařilo uspokojivě vyřešit až v polovině 30. let 20. století.
V říjnu 1923 vyšlo vládní nařízení číslo 201 Sb. z. a n., které znamenalo další úpravu platových a služebních poměrů u pohraniční finanční stráže. Vládní nařízení definovalo pohraniční finanční stráž následovně: „Pohraniční finanční stráž jest ozbrojený a předepsaným stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň jest přizpůsobena kázni vojenské.“
Vládní nařízení č. 201/1923 definovalo působnost pohraniční finanční stráže takto:
1) „Střežiti celní hranice, pohraniční okres a dopravu zboží v pohraničním pásmu ve smyslu celního a monopolního řádu, dodatků k němu a příslušných předpisů a bdíti nad tím, aby zachovávány byly celní předpisy, zejména o překročování celní čáry.“
2) „Výkonem strážní služby jednak zabraňovati podloudnictví a důchodkovým přestupkům, jednak odkrývati podloudnictví a důchodkové přestupky spáchané při dovozu, průvozu a vývozu zboží přes hranice a při jednáních s tím souvisejících, konati za tím účelem domovní prohlídky dle předpisů celního a monopolního řádu a jiných důchodkových předpisů a spolupůsobiti při trestním řízení důchodkovém.“
3) „Napomáhati celním úřadům při jejich úředních výkonech a dle potřeby zastupovati celní úředníky; dále za účelem řádného provádění pohraniční služby a dohledu na dopravu zboží nahlížeti do celních zápisů a dokladů.“
4) „Zabraňovati vstupu na území republiky a výstupu z tohoto území osobám, které se nemohou náležitě prokázati, zejména vojenským zběhům.“
5) „Pomáhati v případech předpisy stanovených na výzvu příslušného úřadu při provádění opatření k ochraně veřejné bezpečnosti.“
6) „Spolupůsobiti dle zvláštních předpisů při vojenské ochraně hranic.“
7) „Konati veškeré úkony představenými úřady jí zvlášť uložené.“
Vládní nařízení č. 201/1923 stanovilo i nové úřední tituly pohraniční finanční stráže:
1. podúředníci:
a) dozorce pohraniční finanční stráže,
b) naddozorce pohraniční finanční stráže,
c) respicient pohraniční finanční stráže,
d) vrchní respicient pohraniční finanční stráže.
2. úředníci:
a) kontrolor pohraniční finanční stráže v X. hodnostní třídě,
b) inspektor pohraniční finanční stráže v IX. hodnostní třídě,
c) vrchní inspektor pohraniční finanční stráže v VIII. hodnostní třídě.
Uchazeči přijatí k pohraniční finanční stráži byli přijímáni zpravidla na zkoušku a obdrželi hodnost dozorce. Jejich trvalé ustanovení ke sboru podmiňovala úspěšně vykonaná zkušební doba v trvání jednoho roku. Během zkušební doby mohl být dozorce finanční stráže kdykoli bez udání důvodu ze služby propuštěn.
Po uplynutí jednoroční zkušební doby, vykazoval-li dozorce uspokojivou službu a tělesnou způsobilost, došlo k jmenování dozorce naddozorcem a současně k jeho trvalému ustanovení u sboru pohraniční finanční stráže. Po celkem osmileté skutečné službě u pohraniční finanční stráže a při nejhůře dobré kvalifikaci byli naddozorci jmenováni respicienty a tito byli za předpokladu stejné kvalifikace po celkové době 12 let skutečné služby u pohraniční finanční stráže jmenováni vrchními respicienty.
Úředníci pohraniční finanční stráže byli jmenováni zásadně z podúředníků pohraniční finanční stráže, výjimku mohlo povolit jen ministerstvo financí. Nárok stát se úředníkem, měli pouze ti podúředníci pohraniční finanční stráže, kteří skutečně sloužili u sboru nejméně 12 let, s úspěchem vykonali odbornou zkoušku a byli podle své služební kvalifikace schopni úspěšně zastávat místo úředníka pohraniční finanční stráže.
Vládní nařízení přiznávalo finančníkům kromě osobních požitků stanovených zákonem pro státní úředníky, resp. podúředníky, také některé další zvláštní přídavky. Jedním z nich byl tzv. „hraniční přídavek“, který se pohyboval od 300 Kč až do 2100 Kč ročně, a to dle odsloužených let v hraniční službě. Všem příslušníkům pohraniční finanční stráže náležel také příspěvek na stejnokroj ve výši 380 Kč ročně, nebo i roční částka 24 Kč určená na údržbu řemení a výzbroje. Zvláštní požitky pohraniční finanční stráže upravovalo dále ministerstvo financí.
Další důležitou zákonnou normou pro pohraniční finanční stráž se stal v roce 1926 zákon č. 103/1926 Sb. z. a n. – tzv. „platový zákon“. Tento zákon znamenal krok vpřed ve vývoji platových poměrů zřízenců finanční stráže. Zřízenci finanční stráže totiž byli přímo zařazeni do kategorie státních zaměstnanců, takže se právní předpisy pro státní podúředníky (zřízence) nevztahovaly na ně již jen pouhou analogií, ale přímo upravovaly jejich poměry. Zároveň tento zákon zcela nově organizoval hierarchii služebních míst státních úředníků. Pro úředníky finanční stráže vstoupily v platnost následující tituly:
|
platová stupnice:
|
služební třída IV. – titulové jméno
|
|
4.
|
vrchní inspektor I. třídy
|
|
5.
|
vrchní inspektor II. třídy
|
|
6.
|
inspektor I. třídy
|
|
7.
|
inspektor II. třídy
|
V letech 1926 a 1927 se vzhledem k připravovanému novému celnímu zákonu opět rozpoutaly rozsáhlé diskuse o zlepšení postavení pohraniční finanční stráže i o účelnosti rozdělení původně jednotné finanční stráže v roce 1920. Otázky pohraniční finanční stráže byly opět často předmětem interpelací v parlamentu. Zajímavá byla statistika úmrtnosti ve sboru pohraniční finanční stráže, kterou poslanci uváděli. Od roku 1918 do října 1926 došlo údajně při výkonu služby k usmrcení 47 finančníků, z celkového počtu 5000 zaměstnanců finanční stráže. Dalších 98 finančníků údajně zemřelo předčasně na následky namáhavé služby na hranici. Tato čísla nelze však dnes úplně ověřit, protože neexistuje přesná statistika se jmény mrtvých a zraněných finančníků. Neoficiální statistika z důvodové zprávy k vládnímu nařízení číslo 202 z roku 1930 uvádí čísla poněkud odlišná, faktem ale je, že hraniční služba byla velmi namáhavá a nebezpečná:
|
rok
|
usmrceno
|
zraněno
|
|
při výkonu hraniční služby
|
||
|
1920
|
8
|
11
|
|
1921
|
5
|
19
|
|
1922
|
3
|
7
|
|
1923
|
4
|
6
|
|
1924
|
4
|
11
|
|
1925
|
1
|
15
|
|
1926
|
3
|
16
|
|
1927
|
4
|
20
|
|
1928
|
2
|
19
|
|
1929
|
2
|
?
|
|
Celkem
|
36
|
124
|
Ve 20. letech byly u sboru pohraniční finanční stráže bohužel časté i sebevraždy, zejména pak na Slovensku. Národně socialistický poslanec Rudolf Pánek ve své interpelaci na ministra financí uváděl následující čísla: v roce 1924 skončilo sebevraždou 6 finančníků, v roce 1925 došlo ke 4 případům, v roce 1926 ke 3 případům a v roce 1927 spáchalo sebevraždu údajně 8 příslušníků pohraniční finanční stráže.
Zdroj:
Beneš, J.: Finanční stráž československá 1918-1938, Dvůr Králové nad Labem 2005
Archiv autora
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
