přepis článku inspektora Suchardy z časopisu Hlas hranice číslo 3/1945. 

     Opakuji jen známou a uznávanou skutečnost, že finanční stráž při výkonu služby v zimě nevyhnutelně potřebuje k úspěšnému konání služby lyží, aby byla dostatečně pohyblivou a aby měla najméně ty prostředky,které používají její protivníci.

     Toto bylo již uznáváno vedoucími činiteli brzo po zřízení sboru tehdejší pohraniční stráže a již asi v roce 1922 byly v různých částech republiky lyže na oddělení dodávány.

     Byly jen dodány. Nic více nebylo učiněno. Proto nebyly tehdy žádnou úlevou, naopak přítěží, jednotlivým příslušníkům finanční stráže. Tito, lyže ani v té nejmenší míře neovládali a když jim byla služba na lyžích předepsána, tahali lyže za sebou na provázku, sami brodíce se sněhem. Jen občas našel se nějaký odvážlivec, který stylem "Zachraň se kdo můžeš", s nasazením vlastního života sjel, anebo nesjel, nějaký příkřejší svah.

     Bohudíky, tato doba, řekl bych kamenná, minula. 

     Zejména od roku 1934, kdy se prvně začínaly pořádati lyžařské kursy finanční stráže ve větším rozsahu a též lyžařské závody finanční stráže, nastaly pro lyžování nové možnosti.

     O tento bezesporu významný obor, byli živě zainteresováni naši nejvyšší činitelé a lyžaření jejich podporou v letech 1936 až 1938 doznalo velkého rozmachu.

     Není snahou, aby jen několik málo mimořádně technicky vyspělých lyžařů docilovalo velmi dobrých výsledků, ale aby znalost lyžaření u finanční stráže byla rozšířena na široký okruh. Tedy nikoliv jednotlivci, ale dobrý průměr všech hraniční služby schopných příslušníků finanční stráže. 

     Lyžování, zejména používání lyží ve službě, klade však velké nároky na tělesnou soustavu, a opotřebování celého organismu je proto veliké. Toto měli a mají na paměti i vojenští činitelé, kteří pro vojsko v době používání lyží přidělovali vedle normální vydatné stravy zvláštní přídavky, hlavně slaniny. I když je uznávána dnešní svízelná hospodářská situace, nemůže prostý hraničář pochopiti, když koná tak namáhavou službu, že jeho kalorická hodnota přídělu potravin počínajíc osmým přídělovým obdobím, má býti upravena v té výši, jako například pro krejčovského tovaryše. Není vůbec myslitelné, aby se 750 gr. masa a asi 400 gr. tuků na čtyři týdny, mohl někdo konati úspěšnou službu v horách, na lyžích, v noci, apod.

     Věříme, že ministerstvo financí na příslušných místech prosadí, aby finanční stráži byly určovány příděly potravin v množství a hodnotě, odpovídající jejich výkonu.

     Závěrem ještě připomínám, že předpis služby při používání lyží nutno vhodně upraviti a při vydávání předpisů o stejnokroji finanční stráže, nutno pomatovati i na ústroj pro službu na lyžích, aby také v tomto směru vstoupili jsme do nových a lepších poměrů.