Deputace finanční stráže u pana presidenta Československé republiky
Pan president republiky vyhověl požádání ministerského inspektora finanční stráže Dr. Františka Kreysy a přijal na hradě pražském dne 31. října 1945 o 11. hodině čtyřčlenou deputaci finanční stráže. Deputace, vedená ministerským inspektorem, sestávala z vrchního inspektora Karla Chocholouše, inspektora Josefa Špičky, vrchního respicienta Antonína Kabelíka a respicienta finanční stráže Emanuela Hejče.
Kolega vrchní respicient Kabelík, jako předseda Zájmové skupiny finanční stráže, oslovil pana presidenta těmito slovy:
"Pane presidente!
Dostalo se mně veliké cti, abych Vám jako předseda Zájmové skupiny finanční stráže tlumočil pozdrav všech příslušníků finanční stráže. Finanční stráž podle uložených jí předpisů konala již v první republice do poslední chvíle svoji těžkou a nebezpečnou službu při ostraze hranic naší drahé republiky.
Teprve po těžkých ztrátách na životech, pod tlakem nepřátelského násilí a politických událostí, byli jsme nuceni odejíti z hraniční služby. Přesto, že to bylo pro všechny příslušníky finanční stráže velmi bolestivé, nezoufali jsme, naopak, vedeni vaším příkladem, věřili jsme, že toto násilí na nás páchané bude jednou odčiněno.
Po celou dobu nesvobody jsme bedlivě a s obdivem sledovali Vaše veliké úsilí, aby naše republika byla zase začleněna mezi svobodné státy. Tento, možno říci nadlidský úkol se Vám, pane presidente, zdařil a celý náš národ může zase těšiti se plné svobodě.
My, příslušníci finanční stráže, jsme Vám vděčni za tuto bezpříkladnou práci a slibujeme Vám, že ve věrnén plnění povinností a ve službě osvobozené vlasti, neochvějně vytrváme.
Při této příležitosti uložili jsme si za povinnost poděkovat Vám, pane presidente, co nejvřeleji za dekret, kterým se finanční stráž zrovnoprávňuje s četnictvem. Byl to požadavek, o jehož splnění finanční stráž usilovala celá desetiletí a jenž teď na základě dekretu, který jste pane presidente v nedávných dnech podepsal, bude splněn.
Pane presidente, dovolte mi prosím, abych za celý sbor finanční stráže vyslovil upřímné přání, aby jste nám byl ještě dlouhá léta v plném zdraví zachován."
Pan president v odpovědi mimo jiné odpověděl, že zná důležitost a obtížnost služby finanční stráže i její význam pro stát a že proto také podepsal dekret o platovém zrovnoprávnění s četnictvem.
Nato osobní tajemník Dr. Belanský představil panu presidentovi ministerského inspektora finanční stráže, který pak představil ostatní členy deputace. Poté setrval pan president delší dobu v rozhovoru s deputací a projevil živý zájem o služební a existenční poměry finanční stráže.
Po ukončení rozhovoru poděkoval ministerský inspektor panu presidentovi za slyšení takto:
"Pane presidente,
dovolte mi prosím, abych Vám jménem sboru finanční stráže poděkoval za čest, které se nám dostalo povolením slyšení. Jsem jist, že členové sboru finanční stráže, konající obětavě službu na státní hranici, uvítají tuto skutečnost s pocity opravdové radosti.
Pane presidente, přijměte prosím ujištění, že finanční stráž splní svoje povinnosti, jak zájem vlasti bude vyžadovati."
Při rozloučení pan president republiky uložil ministerskému inspektorovi, aby tlumočil finanční stráži jeho pozdrav a očekávání, že finanční stráž bude podle slibu svědomitě a ukázněně plniti jí svěřené úkoly, čímž nejlépe přispěje při budování a zajištění Československé republiky.
Zdroj: časopis Hlas hranice č.2/1945.